Bledost, závratě, brnění v končetinách, rozostřené vidění, špatná paměť, nespavost, menstruační a psychické potíže, suchá kůže, lámavé vlasy, vrásčité nehty, anémie, nízký tlak, nespavost, ekzémy, sterilita, bledý suchý jazyk – to jsou dle tradiční medicíny příznaky nedostatku krve, který obvykle postihuje játra, srdce a slezinu.
Krev a jin spadají do stejné kategorie (krev je součástí jinu) a mají tedy podobné příznaky a podobným způsobem se také léčí.
Dle MUDr. Hoffmanna vede nedostatek jin ke sníženému výkonu, neboť se motor řádně nepromazává tak, aby podával optimální výkon, snadno se přehřívá (podobně jako u ženy v přechodu), což posléze vede k jeho postupnému vysoušení.
Krev vytváří slezina ze stravy, tedy je nutné nejen doplňovat krev, ale také posílit trávení a zažívání. Nejvhodnější pro doplnění krve a jinu jsou bílkoviny živočišného původu, z bio kuřecích a hovězích kostí, které uvolňují z morku čistou jin, lze připravit velmi prospěšné vývary či polévky. Listová zelenina, tedy ta bohatá na chlorofyl, má zvlášť blahodárné účinky, neboť obsahuje nejen železo, ale i další složky, které pomáhají jak v jeho vstřebávání a využití, tak při samotné krvetvorbě.
Nedostatek krve souvisí s nedostatkem jin, a protože jin funguje v organismu jako ochlazující složka, jeho absence se typicky projeví horkokrevností, nočním pocením, hučením v uších, závratěmi, žízní na malé množství vlažné tekutiny, suchem v krku – hlavně v noci, bolestmi v bedrech a v patách, vyhublostí, padáním a šedivěním vlasů, paradentózou, neklidem, prediabetes či přímo cukrovkou, napětím, nervozitou, podrážděností apod. Jazyk je červený (případně rozpraskaný) bez povlaku či s olupujícím se povlakem.
Při nedostatku krve a jin jsou prospěšné:
hodnotné bílkoviny, vejce, luštěniny, spirulina a chlorella, fazole, listová zelenina, pšeničné výhonky, špenát, mrkev, řepa, petržel, melasa, kvašené fazole, cizrna, miso, tempeh, bulgur, ječmen (krupky), kuskus, pšenice špalda, rýže bílá (loupaná), tofu, brokolice, chřest, květák, rajčata, tykev, zelí čínské, zelí hlávkové, kapr, krabi, krevety, kachna, králík, skopové maso, ananas, datle, dýňové semínko, fíky, granátové jablko, hrušky, jablka, kokosový ořech a mléko, lněné semínko, mango, meloun cukrový a vodní, vlašské ořechy, kopřiva, meduňka, pažitka, řeřicha, sezamový olej, sýry tvrdé, včelí mateří kašička, vejce slepičí (zvláště žloutek).
Přímo krev jater doplňuje (zejména potřebují lidé vznětliví, podráždění s neklidnými a nedokrvenými končetinami, nespavostí, hojnými sny): hroznové víno, meruňky, třešně, borůvky, rybíz, datle, moruše, hrozny, rozinky, červená řepa, špenát, mrkev, rýže, oves, quinoa, krůtí maso, kozí mléko, tofu.
Přímo jin ledvin doplňuje (slabý jin yin ledvin se projevuje předčasným stárnutím, vysušením a svráštěním kůže, sehnutostí a shrbeností, předčasným šedivěním či padáním vlasů, paradentózou, sníženou sexuální výkonností či zpomalenou a zastřenou myslí): coriolus (outkovka), hroznové víno, kustovnice, jablka, banány, melouny, hrušky, fíky, moruše, borůvky, chřest, špenát, červená řepa, celer, mrkev, jáhly, pšenice, rýže, ječmen (kroupy i mladý zelený), kukuřice, kachní, krůtí, slepičí, vepřové, rybí, krabí maso, rozchodnice růžová, mořské řasy, černý sezam (zejména pro osoby se zácpou a suchou stolicí), vejce, fazole, shiitake, olivy, pšeničné klíčky, mandle, med, aloe, javorový sirup, melasa, soja, tofu, kozí mléko, kuzu, mungo fazole, kořen chřestu a proskurníku, oves, jam dioscorea.
Stejně jako při tvorbě Qi a krvetvorbě slouží k získávání jin z potravy slezina a žaludek. Jídelníček se proto řídí zásadami pro udržení zdraví sleziny.
Speciální pro jin žaludku (když je v žaludku moc ohně, projeví se to i žravostí): rosolovka řasotvará, ječmen, jáhly, tofu, mungo fazole, chřest, batáty, máslo, mléko, jablka, banány, ananas, švestky, blumy, granátové jablko.
Speciální pro jin plic (velké sucho plicím extrémně vadí): hrušky, broskve, jablka, banány, fíky, papája, jahody, fazolové lusky, mořské řasy, chaluhy, houba rosolovka řasotvará, ucho Jidášovo, spirulina, sojové mléko, tofu, tempeh, vepřové, ústřice, máslo, mléko, sýr, piniová semínka, proskurník lékařský (doplňuje jin plic i žaludku).
Pokud má člověk nedostatečnost jin ledvin a zároveň i nadbytek vlhka a hlenu, je to proto, že jin ledvin je ta správná a čistá energie (olej v motoru), kdežto vlhko a hlen je škodlivá a nečistá energie (kalné bahno v motoru). Proto se vždy nejprve doporučuje základní dieta na posílení sleziny a žaludku.
Pokud se jedná o prostý nedostatek jinu bez stagnujícího vlhka a hlenu, doporučuje se více pšenice a ovsa, které jsou zvlhčující, tzv. „rodí“ tekutiny a vyživují jin.
Krev a jin výtečně doplňuje také ostropestřec, který současně ochlazuje a rozpouští horké jedy.
Dle tradiční medicíny také platí, že kde není krev, tam je vítr. Dlouhodobá nedostatečnost krve vyúsťuje ve vznik vnitřního větru, který se projevuje především suchou a svědivou kůží. Vnitřní vítr je výsledkem celé řady dějů spojených s jaterní nerovnováhou. Jeho vzniku předcházejí podle MUDr. Hoffmanna tři patologické situace:
1. STOUPAJÍCÍ JANG JATER, který přinese např. náhlé stavy bezvědomí, obtížné mluvení, ochrnutí na polovinu těla, závratě, křeče, stočení úst či očí, mozkovou mrtvici či epilepsii.
2. NEDOSTATEČNOST KRVE JATER, když proudí málo tekutiny (krve) v trubce a nad ní vzniká vír, tedy v našem případě vnitřní vítr, který se v tomto případě může projevit příznaky, jako je např. mravenčení, necitlivost či brnění ve svalech a v končetinách, třes končetin, třes hlavy, pokyvování či nekontrolovatelné záškuby hlavou, tiky, celkový třes, Parkinsonovou chorobou.
3. NADMĚRNÉ HORKO, jako když hoří stoh slámy obrovským žárem, nad kterým dochází ke vzniku víru, tedy v našem případě vnitřního větru, což se může projevit vysokou horečkou, křečemi, ztuhlostí šíje, třesem končetin, někdy až bezvědomím, jazyk je vždy stočený, případně se chvěje.
Doporučované potraviny u vnitřního větru:
bulgur, cizrna, červené fazole, hrách žlutý, ječmen (kroupy), ječný slad, kuskus, pšenice špalda, pšeničné otruby, rýže, sójové boby, brokolice, červená řepa, hlávkový salát, hlíva ústřičná, chřest, kedluben, květák, špenát, zelí, kachna, vařené a dušené hovězí maso, ananas, datle, dýňové semínko, fíky, granátové jablko, hroznové víno, hrušky, jablka, kokos, lněné semínko, meloun, vlašské ořechy, fenykl, kopřiva, meduňka, pažitka, řeřicha, zázvor sušený (mletý), med, melasa, mléko, sezamový olej, včelí mateří kašička, lobelka.
Naprosto nevhodná je při nadmíře větru pohanka a vejce.
Další rady, tipy a doporučení najdete v kategorii „Články“.
Každý člověk je jedinečný a je třeba ke každému přistupovat individuálně. Jako certifikovaná terapeutka vám ráda pomohu na vaší cestě ke spokojenosti. Na osobní diagnostiku a poradenství se můžete objednat prostřednictvím kontaktního formuláře, nebo emailem tradicniterapie@gmail.com, případně telefonicky 608770506. Vše o nabízených službách a cenách se dočtete zde.
Upozornění: Informace uvedené na tomto webu www.tradicni-terapie.cz jsou pouze informativní a nejsou určeny k nahrazení rad od kvalifikovaného lékaře. Cílem je seznámení se s tradičními metodami a možnostmi podpory zdraví, osvěta veřejně dostupných poznatků či odborných studií, nejde o propagaci konkrétních výrobků ani prodej doplňků stravy. Jen bylinná léčba a změna jídelníčku nemůže dle legislativních norem nahradit léčbu západní medicínou. Tradiční medicína je velmi úspěšná v případě dobře nastolené spolupráce. Někdy je léčba dlouhodobá a je třeba hodně investovat i do bylinných směsí, ale pak pozitivní vliv pocítíte již po pár dnech či týdnech.