• Ostružiny pomáhají předcházet nádorovým onemocněním, zmírňují i vedlejší účinky ozařování a chemoterapie. Mimo jiné také obsahují vysoké množství silných antioxidantů, které mají blahodárný vliv na mužskou erekci. Až do konce 20. století se pro léčebné účely sbíral pouze list ostružiníku. Dnes už víme, že obojí – plody i listy ostružiníku, jsou velmi zdravé a léčivé. Ostružiny si většinu svých léčivých schopností uchovávají i ve formě džemů, zavařenin, šťáv či zmrazené. Je proto dobré nasbírat si jich dostatek a využít jejich léčivou moc i v zimě.
  • Kurkuma je účinná proti zánětům (podobně jako brufen). Pomáhá také při poškození jater a žaludku, při artritidě i proti otravám (hubí bakterie salmonely).
  • Dýně patří mezi nejstravitelnější zeleninu. Patří proto na talíř i osobám s trávicími obtížemi, alergiemi, diabetem nebo s oslabenými játry.
  • Brusinky jsou téměř zázračným lékem na infekce močových cest. Navíc chrání žaludeční sliznici, léčí záněty, působí proti ledvinovým kamenům i zubním kazům. Léčivou sílu brusinek objevili nejprve Indiáni.
  • Pro vysoký obsah vitamínu C jsou šípky celoročně vyhledávanou surovinou v lidovém léčitelství. Sbírají se těsně před dozráním a suší se. Asi 30 % šípku tvoří cukry, proto se z něj vyrábějí lahodné sirupy, marmelády i víno.

  • V přírodním léčitelství se využívají nejen plody, ale i stopky višní. Přidávají se do produktů na podporu redukce hmotnosti, pomáhají také proti kašli. Sušené višňové pecky skvěle absorbují teplo. Jsou proto vhodnou výplní do nahřívacích polštářků, které pomáhají při prochladnutí.
  • Na celém světě snědí nejvíce čočky Indové. V Indii se pěstuje přes 50 druhů nejrůznějších barev a velikostí a nejčastěji se z ní vaří tzv. dahl – kořeněná čočková kaše.
  • Hrušky obsahují dvakrát více vlákniny než jablka. Působí antitoxicky, pročišťují organizmus, pomáhají při onemocnění ledvin, posilují srdce a krevní oběh. Hrušeň se mezi ovocnými stromy dožívá nejvyššího věku – až 200 let. Často tak bývá vyhlášená památným stromem.
  • V Asii se pokrmy nepodávají v chodech, jak jsme zvyklí u nás, ale všechny najednou. Servírují se na otočném pultu a hosté si do svých misek sami nabírají, na co mají chuť. Jednou ze základních bylinek asijské kuchyně je citronová tráva. Stonek je tvrdý a špatně stravitelný, proto se používá jen jeho nejměkčí, prostřední část.
  • Batáty jsou označovány jako sladké brambory, s bramborou však nemají nic společného. Jedná se o plody tropické rostliny povijnice batátové, která je příbuzná našemu svlačci.
  • Stále oblíbenější zelený čaj matcha snižuje fyzickou a psychickou zátěž, zlepšuje náladu i soustředěnost a podporuje oxidaci tuků.
  • Betakaroten v mrkvi funguje jako přírodní solárium. Jezte ji tepelně upravenou s trochou tuku, ze syrové totiž získáte pouze 3-5 % betakarotenu, zatímco z dušené až 60 %.
  • Jak se jedlo o velikonočních svátcích? Zelený čtvrtek – zelené polévky z kopřiv, špenátu, zeli a petrželky by neměly tento den chybět. Dříve se k nim podávaly škvarkové placky nebo pletence. Velký pátek – jídávala se hustá polévka s kysaným zelím, bramborami, fazolemi. Naopak mezi „zakázané“ patřilo mléko a vejce. Bílá sobota – je spojena s velikonoční nádivkou a mazancem, který se na Moravě často při jídle namáčel do vína. Boží hod velikonoční – peklo se drůbeží, skopové i jehněčí maso. V chudších rodinách, kde nebylo maso, se pekl beránek sladký.
  • Barva vaječného žloutku nesvědčí o kvalitě vajec, ale o druhu krmení. Oranžový žloutek zajistí zejména žlutá kukuřice, sušená vojtěška a senná moučka.
  • Chřest je původní staročeské slovo. Naše země byla dříve dokonce chřestovou velmocí. Aby nepřišel o žádnou svoji super vlastnost, měl by se konzumovat do 36 hodin od sklizně.
  • Během klíčení se v semínkách až několikanásobně navýší obsah vitamínů, aktivují se enzymy, roste množství železa a hořčíku. Výhonky jsou bohatým zdrojem zdraví prospěšného chlorofylu.
  • Quinoa alias indiánská pšenice pochází z Jižní Ameriky. Staří Inkové ji měli na jídelníčku dennodenně. Pro její úžasné vlastnosti OSN dokonce vyhlásila rok 2013 Mezinárodním rokem quinoy.
  • Mojito bylo jedním z nejoblíbenějších nápojů Ernesta Hemingwaye, který jej popíjel v havanské hospůdce La Bodeguita del Medio. Do pravého mojita patří bílý karibský rum, nikdy ne tuzemák ani jiné značky.
  • Charakteristickou červenou barvu dodává řepě betanin. Pod označením E162 se používá také jako barvivo v potravinářství, jedná se o látku pro zdraví neškodnou a netoxickou.
  • Podle legendy je objevení tvarohu vlastně dílem náhody. Kočující kmeny přepravovaly mléko ve vacích vyrobených z dobytčích žaludků, mléko se jim zkazilo, a tak vůbec poprvé lidé ochutnali tvaroh.
  • Dlouholetou „špenátománii“ ve světě spustila kreslená postavička Pepka námořníka. Seriál, v němž hrdina získal proslulou sílu po plechovce špenátu, se poprvé vysílal v roce 1929 a dočkal se 750 dílů. Omyl s desetinnou čárkou v obsahu železa u špenátu odhalili němečtí vědci v roce 1937. Správně obsahuje pouze 3 mg a ne 30 mg, pověst o největším zdroji železa se však nesla dál.
  • Levandule našla své místo v parfumerii, lékařství i v gastronomii. Přidat ji můžete k dezertům, do polévek i k pečenému masu, pro silné aroma a hořkost ale dejte pozor, aby nepřebila ostatní chutě.
  • Cizrna dobře přejímá pachy, takže skvěle nese pachovou stopu použitého dipu. Proto se využívá i v rybářství k lovu ryb jako dokonalá návnada… Cizrna byla poprvé objevena před 7000 lety v oblasti dnešního Turecka a Sýrie. Dříve se pražená a mletá cizrna přidávala do kávy, aby se zvýraznila kávová chuť a vytvořilo se více pěny. Cizrna je nejpoužívanější luštěnina ve světě. Nejrozšířenější je ve střední Asii, Indii, Blízkém východě. V minulosti se ve velkém pěstovala i na Jižní Moravě a Slovensku.
  • Carving (vyřezávání ozdob z ovoce a zeleniny) je původně asijské umění, které pochází ze 7. století našeho letopočtu. Na začátku zdobily výrobky řezbářských mistrů stoly císaře a jeho dvora. Postupně se toto umění rozšířilo i mezi chudší lid a do celého světa. Uznávanými mistry carvingového řemesla neboli vyřezávání vzorů z ovoce a zeleniny, jsou Thajci. Věří, že člověk má pokrm vnímat všemi smysly, tedy i zrakem. Při carvingu je důležité rosení vodou. Výtvory pak déle vydrží. Je také dobré před vyřezáváním z mrkve ji namočit do osolené vody, aby změkla. Dekorace z červené řepy se lehce potírají olejem, aby řepa tolik nebarvila. Ozdoby z jablek ochrání před zhnědnutím koupel v limetkové šťávě.
  • Avokádo (česky hruškovec přelahodný) pochází z období 10 tisíc let před naším letopočtem. Rozšířené je hlavně v oblasti Mexika a Chille. Zrát začíná avokádo až po utržení ze stromu. Avokádo je plné zdravých tuků. Svým složením působí proti depresi, a to zejména díky vysokému obsahu aminokyselin a omega-3 kyselin.
  • Způsob, jak připravit zmražený krém objevil v roce 1550 Ital Blasius Villafranca. První ruční výrobník zmrzliny byl vynalezen o 296 let později v Americe. Největšími konzumenty zmrzliny jsou obyvatelé Nového Zélandu. Spotřebují více než 26 l zmrzliny na osobu za rok. Velkou spotřebu zmrzliny má také Austrálie, USA či Švédsko. Průměrný Čech sní zhruba 4 l zmrzliny za rok. Do České republiky se zmrzlina dováží zejména z Polska (třetina), Německa (čtvrtina) a Maďarska (pětina). Stále více Čechů přitom vyhledává domácí kvalitní produkty.
  • Vyzkoušejte lahodné jahodové drinky: Jahodovo-melounové smoothie – 150 g jahod, 300 g mražených melounových kostek z melounové dužiny bez semínek, 150 g mandlového mléka, 2 lžičky medu, čerstvé lístky bazalky. Jahodové osvěžení:  200 g jahod, 100 ml jablečné šťávy, 150 g oloupaného jablka. Jahodový milkshake:  100 g jahod, 1 banán, 250 g řeckého jogurtu, 20 g ovesných vloček, cukr dle chuti na dochucení. Dané ingredience vložte do mixéru a umixujte si svůj drink.
  • Jahodám nesvědčí mytí pod tekoucí vodou. Přicházejí tak totiž až o 50 % vůně. Lepší je jahody krátce položit do mísy s vodou a pak nechat okapat.
  • Vodní melouny byly pěstovány před více než 5 000 lety. Egypťané kreslili melouny na stěny hrobek. Melouny také dávali k mrtvým tělům, aby se jimi zemřelí živili při cestě podsvětím. Rekordní meloun o váze 159 americkém Tennessee.
  • Kokosové mléko obsahuje vzácnou kyselinu laurovou, která je silně antibakteriální a působí i proti kvasinkám, houbám či herpes virům? Díky tomu se používá pro detoxikaci organismu i do pleťových masek určených pro léčbu akné či ekzémů.
  • Granátové jablko je považováno za elixír mládí. Zpomaluje proces stárnutí, proto své využití našlo hojně i v kosmetice. V Turecku granátovým jablkem hází nevěsta během svatebních oslav. Kolik semínek vypadne, tolik bude mít dětí.
  • Nejvíce rostou houby 10 dní po dešti. Houby se nemají zapíjet vínem, protože pak začnou v břiše kvasit a mohou způsobit křeče. Hřiby mají rády přívalové deště. Nejvíc rostou poté, když teplé a suché počasí vystřídá liják a zase se oteplí. Pevné a nečervivé houby vydrží v lednici i týden. Některé druhy hub si žádají důkladnou tepelnou úpravu, například hřib kovář by se měl vařit aspoň 20 minut, aby vás z něj nebolelo břicho.
  • Husí maso obsahuje skoro třikrát více vitaminu B2 než kuřecí a téměř dvakrát tolik vitaminu B6. Je také kvalitním zdrojem draslíku, fosforu a železa. Ve Starověkém Řecku byla husa posvátná. Naopak Římané z hus konzumovali jen prsa a játra, zbytek byl považován za vhodný jen pro otroky. Ze Starověkého Říma jsou také známy husy coby domácí mazlíčci doprovázející pána stejně jako pes. Velmi ceněné bylo husí peří. Husy se od pradávna využívají i k hlídání. Kejháním prozradily útok Galů na Řím. Britská armáda měla vojenské hlídací husy při boji proti Japoncům. Vietnamci ve válce používali husy k hlídání letadel. Dodnes se hlídací husy používají ve Francii i ve Skotsku
  • Jedlé kaštany mají své nezaměnitelné místo v lidovém léčitelství. Obsahují beta-karoten, který přispívá ke kvalitě vlasů, nehtů a kůže. Jedlé kaštany jsou ideální potravou pro nervy a předcházejí vzniku ztráty paměti. Jsou vhodné i pro lidi s nemocemi srdce, s vysokým krevním tlakem i při onemocněních ledvin. Čistí játra od jedovatých zplodin a působí proti průjmům.
  • Kysané zelí je symbolem střední Evropy.  Američané dokonce přistěhovalcům z německých a rakouských zemí (tedy i Čechům) říkali Krauts (v překladu „zelí, zelináři, zelňáci“). Naklepané zelné listy pomáhají při hojení hnisavých ran, různých ekzémů, vyrážek či akné. Vhodné nejsou jen na čerstvé rány. Naklepané a krátce na oleji osmažené listy zelí přikládali staří bylináři jako účinnou úlevu na bolavé revmatické svaly a klouby. Kysané zelí provází člověka už tisíce let. Nechybělo ani ve sklepích starých Řeků a Římanů. Napěchováno v sudech také provázelo námořníky, které chránilo před kurdějemi z nedostatku vitaminu C i dalšími nemocemi.
  • Původní domovinou jabloně byla Čína. Dnes známe více než 20 000 jablečných odrůd. Jablka ve vodě plavou, protože jsou z 25 % tvořeny vzduchem. Jablka pomáhají proti kouření, protože jejich ovocné kyseliny aktivují nikotin uložený ve střevech, proto často jablka kuřákům nechutnají. Jablka ale umí střeva od toxinů vyčistit.
  • V ČR vyprodukujeme každý rok kolem 20 tisíc tun ryb, většinou kaprů. Průměrný Čech sní ročně zhruba 5,5 kg ryb (obvykle mořských – sladkovodních jen 1,5 kg).  Běžný pstruh stráví 80 procent času během dne pouze jezením. Jejich žaludek umí zpracovat nejen různý hmyz, ale i trávu, klacíky či hlínu. Pstruzi mají vynikající zrak – oči umí otáčet do všech směrů, proto vidí téměř celé své okolí najednou.
  • Bulgur je částečně naklíčená, usušená a nahrubo pomletá celozrnná pšenice s ořechovou chutí. Bulgur vzniká tak, že se pšenice nejprve vypere, usuší, podrtí na menší kousky a následně předvaří. Je velmi lehce stravitelný a je vhodný i pro děti, sportovce a lidi s velkou tělesnou a psychickou zátěží.
  • Fíkovník cíleně pěstovali lidé v Egyptě již před 11 000 lety, tedy dříve než pšenici, luštěniny či jiné stromy. Tento objev archeology velmi překvapil… Sušené fíky, krátce namočené ve vodě, ulehčují vykašlávání a ulevují kašli. Čerstvé fíky jsou vhodné k okamžité konzumaci, protože se rychle kazí.
  • Pečení vánočky je nejstarší česká vánoční tradice. Peklo se tolik vánoček, kolik měla rodina členů a k tomu ještě jedna největší na štědrovečerní stůl. Zřejmě první písemnou zmínku o vánočce má na svědomí benediktinský mnich Jan z Holešova. Kolem roku 1400 napsal dílo s názvem Pojednání o Štědrém večeru, kde se mimo jiné zmínil o zvyku pečení vánoček. Aby se vánočka zdařila, nesměla hospodyně po celou dobu přípravy promluvit. Také nikdo neměl mluvit na ni. Během kynutí těsta pak hospodyně vyskakovala do výšky, aby těsto dobře vyběhlo. Nepovedená vánočka znamenala nezdar v příštím roce.
  • Psyllium se jako bohatý zdroj vlákniny využívá v ajurvérdské (indické) medicíně již přes 2 000 let. Získává se ze slupek semen jitrocele indického a právě z Indie pochází psyllium té nejvyšší kvality. Psyllium se běžně používá jako projímadlo. Nicméně účinně působí také proti průjmu, pomáhá snižovat hladinu cholesterolu a cukru v krvi a také snižuje krevní tlak.