Zbavit se traumatu lze i cvičením

To, co dříve spadalo do jakýchsi „ezoterických hypotéz“, skutečně potvrzuje několik vědeckých studií – práce s tělem a vědomé dýchání opravdu léčí. Následující text pochází z knihy „Tělo sčítá rány“ uznávaného odborníka na léčbu traumat, závislostí a psychických poruch, Bessela van der Kolka:

...Je důležité zaměřit se na dech. Výdech stimuluje parasympatikus, který snižuje rychlost srdečního tepu. U zdravých jedinců vedou nádechy a výdechy k stálému, rytmickému kolísání tepové frekvence. Dobrá variabilita srdečního tepu je známkou celkové pohody.

Proč je variabilita srdečního tepu důležitá? Je-li náš vegetativní nervový systém v náležité rovnováze, dokážeme přiměřeně ovládat své reakce na menší frustrace a zklamání, což nám umožňuje klidně posoudit, co se děje, když se nás něco dotkne. Účinná modulace nabuzení nám poskytuje kontrolu nad vlastními impulzy a emocemi: dokážeme-li zůstat v klidu, můžeme se rozhodnout, jak chceme reagovat.

Jednotlivci s nedostatečně modulovaným vegetativním nervovým systémem snadno vypadnou z rovnováhy, a to duševně i fyzicky. Jelikož vegetativní nervová soustava usměrňuje nabuzení v těle i mozku, má špatná variabilita srdečního tepu (to znamená nedostatečné kolísání tepové frekvence v reakci na dech) negativní účinky nejen na myšlení a cítění, nýbrž také na reakci těla na stres. Nízká koherence mezi dechem a srdečním tepem vede k náchylnosti k různým chorobám těla, například k onemocnění srdce a rakovině, a stejně tak i k duševním problémům, jako je deprese a úzkost.

Vědecké metody opakovaně potvrdily, že změna dýchání může zlepšit problémy s hněvem, depresí a úzkostí a že jóga nebo čchi-kung může mít pozitivní vliv na mnoho zdravotních problémů, například na vysoký krevní tlak, zvýšenou sekreci stresových hormonů, astma a bolesti bederní páteře.

Místo abychom kladli důraz na „správný“ postoj, se snažíme vnímat, které svaly jsou v různé době aktivní, kde je napětí.

Při meditaci posilujeme všímavost tím, že sledujeme, co se při cvičení v různých částech těla děje. Velkou výzvou při překonávání traumatu je schopnost dosáhnout stavu úplného uvolnění a bezpečného odevzdání se.

K nejzřejmějším přínosům současné neurovědy patří poznatek, že pocit já je zakotven v životně důležitém vztahu k vlastnímu tělu. Dokud nejsme schopni cítit a interpretovat své tělesné počitky, nemůžeme sami sebe skutečně poznat. Abychom životem proplouvali bezpečně, musíme tyto počitky zaznamenávat a jednat podle nich. Za otupělost (nebo kompenzaci vyhledáváním vzrušujících zážitků), která činí život snesitelným, platíte ztrátou schopnosti si uvědomovat, co se děje uvnitř vašeho těla, a tím i pocitu, že realitu zakoušíte plně, všemi smysly.

Lidé trpící neschopností určit, co se uvnitř nich děje, se obvykle necítí fyzicky dobře, neumí však svůj problém přesně popsat. Často si stěžují na mnoho neurčitých a tísnivých tělesných pocitů, které lékaři neumějí diagnostikovat. Sami totiž nedovedou rozpoznat, jak se v dané situaci cítí nebo co jejich pocity zhoršuje či zlepšuje. To otupělost jim brání, aby klidně a všímavě předjímali a reagovali na běžné tělesné nároky. Současně se tím dennodenně připravují o obohacující požitek z hudby, doteku nebo světla, který činí život plnějším. Ukázalo se, že vnímavé cvičení ve stylu jógy a čchi-kungu je výborný způsob, jak obnovit vztah se svým vnitřním světem a pečující, láskyplný, smyslový vztah k sobě samému.

Když si potřeby svého těla neuvědomujete, nemůžete se o ně starat. Necítíte-li hlad, nemůžete se správně živit. Jestliže si pletete úzkost s hladem, můžete se přejídat. A nemáte-li pocit sytosti, budete jíst dál. Rozvíjení smyslového vnímání je proto zásadním aspektem překonání traumatu. Většina tradičních terapií podceňuje nebo ignoruje proměnlivost našeho vnitřního smyslového světa. Tyto změny jsou však podstatou reakcí organismu: emoční stavy otisknuté v chemickém profilu lidského těla, v útrobách, ve stažení příčně pruhovaných svalů obličeje, hrdla, trupu a končetin. Traumatizovaní lidé se musejí naučit snášet své počitky.

Vnímání vlastních pocitů upevňuje emoční regulaci a pomáhá vám, abyste přestali opomíjet to, co se uvnitř vás děje. V terapii jsou stejně jako v józe a čchi-kungu nejdůležitější dvě fráze, „pozorujte to" a „co bude dál?". Jakmile začnete ke svému tělu přistupovat se zvědavostí místo se strachem, všechno se mění.

Uvědomování si těla mění i vaše vnímání času. Trauma navozuje pocit, jako byste byli navždy uvězněni ve stavu bezmoci a hrůzy. Cvičení vás učí, že počitky zesilují do určitého maxima, a potom zase slábnou. Vyzve-li vás například cvičitel, abyste zaujali obzvláště náročnou pozici, můžete nejprve pociťovat prohru a odpor v očekávání, že nebudete schopni snášet pocity vyvolané touto konkrétní pozicí. Dobrý učitel vás bude povzbuzovat, abyste si jen všímali případného napětí, které pociťujete po dobu určenou rytmem dechu: „V této pozici zůstaneme po dobu deseti nádechů a výdechů." Díky tomu můžete předjímat konec nepohodlí a posílit svou schopnost zvládat fyzické a emoční strádání. Uvědomění si skutečnosti, že všechny prožitky jsou pomíjivé, mění váš náhled na sebe sama.

Na osobní diagnostiku a poradenství se můžete objednat prostřednictvím kontaktního formuláře, nebo emailem tradicniterapie@gmail.com, případně telefonicky 608770506.

Vše o nabízených službách (TČM diagnostika, fytoterapie, dietetika, akupresura, masáže tuina, shiatsu, guasha NLP koučink, kosmetika atd.) se dočtete na https://www.tradicni-terapie.cz/services-2

Upozornění: Informace uvedené na tomto webu www.tradicni-terapie.cz jsou pouze informativní a nejsou určeny k nahrazení rad od kvalifikovaného lékaře.