Emoce dokáží mnohé zničit, když je jich příliš mnoho. V Asii je kladen důraz spíše na rozum. Mnohdy až přehnaně. Asiaté často říkají, že „západní člověk se neumí ovládat, je nestálý a příliš roztěkaný“.
Emoce a pocity nejsou samy o sobě škodlivé, destruktivními se stávají jen tehdy, když jejich intenzita neodpovídá dané situaci, nebo když se objevují tehdy, když jich není potřeba.
Pokud jde o náklonnost či příchylnost, tuto emoci obvykle nepovažujeme za destruktivní, je to přece síla, která drží pohromadě rodiny a komunity. I u ní ale platí, že když se stane neúměrnou a chce objekt náklonnosti ovládat, stává se škodlivou. Takto to ve svých úvahách uvádí Dalajlama.
Totéž platí i o touze. Sama o sobě není negativní. Bez sexuální touhy by nakonec lidstvo vůbec neexistovalo! Touha je emocí, která pohání mnohé z našich každodenních aktivit, od ranního vstávání přes jídlo, práci a sledování krátkodobých i dlouhodobých životních cílů.
Podobně ani hněv není vždycky na škodu. V některých situacích dává silně pociťovaný soucit vzniknout stejně silné emoci pobouření (což je jedna z podob hněvu) nad nespravedlnosti. Hněv umožňuje lépe se soustředit, dodává energii a odhodlání. Díky hněvu můžeme efektivněji dosáhnout určitých věcí a získat to, na co máme právo. Když však hněv opustí tuto svoji praktickou funkci, energie, kterou dodává, nám už neprospívá. Všichni jsme asi někdy zažili, že si na nás někdo vybil zlost, a dobře víme, jak nepříjemné důsledky to pro nás má.
„Hněv tedy může být i konstruktivní, nenávist ale nikoli. Nenávist je vždycky ničivá. Strach podobně jako hněv není vždy negativní. Díky strachu jsme pozornější a můžeme se lépe chránit před nebezpečím. Kromě toho působí také jako silný motivační faktor, který nás vede k větší opatrnosti a starosti o vlastní prospěch. Když se však strach stane obsesivním, je to velmi škodlivý mentální stav a může člověka paralyzovat. Přehnaný strach navíc může vyvolat stav trvalé úzkosti, který může mít negativní vliv na naše zdraví. Rozlišuji proto strach oprávněný a neoprávněný. První z nich je v pořádku, je dokonce nezbytný pro přežití. Když se na nás vyřítí vzteklý pes, pak je strach přesně ta reakce, kterou můžeme postupně naučit ovládat,“ upozorňuje Dalajlama.
Pro harmonizaci psychiky doporučuje „emoční uvědomělost“. Pouze pomocí této uvědomělosti, tím, že se postavíme vlastním emocím čelem a budeme je pozorně sledovat, se vyplatí nahlížet na naše chování ve třech dimenzích na úrovni těla, řeči a zejména mysli. Když si dokážeme udržet pozornost vůči těmto třem aspektům naší zkušenosti a chování, pak v sobě můžeme postupně, krok za krokem rozvíjet emoční uvědomělost, která nám pomůže udržet naše negativní impulzy na uzdě. Pozorná vnímavost je tedy základ. „Být pozorný vůči vlastním emocím je velice užitečné, ale je překvapivě obtížné toho dosáhnout, alespoň na začátku. Vystopovat zaměřit emoce přímo v okamžiku, kdy vznikají, se dokonce může zdát zhola nemožné. Je to do velké míry proto, že jsou prostě příliš rychlé, silná emoce se zrodí ve zlomku vteřiny a najednou se zdá zaplňovat celé naše vědomí. Proto nám způsob, jakým emoce vznikají a rozvíjejí se, zůstává do velké míry utajený. To je přirozené, a nemělo by nás to proto demotivovat a odrazovat. Je dobré si stále připomínat, že emoční uvědomělost se rozvíjí postupně, je třeba trpělivost a výdrž. Z toho důvodu nemůžeme začít tím, že se rovnou zaměříme na samotné emoce, na začátku je lepší soustředit se na jejich vnější projevy v našem chování,“ vysvětluje Dalajlama.
Je dobré si představit vznik destruktivní emoce jako jistý druh kauzálního řetězce, na jehož počátku stojí vnější podnět a na konci vnější reakce v našem chování. Cílem emoční uvědomělosti je přivést pozornost mysli k tomuto bleskovému, ve zlomku vteřiny se odehrávajícímu procesu, a tím nad ním získat určitou kontrolu.
Není dobré rozdělovat pocity na dobré a špatné. Nakonec i osobní trápení může být katalyzátorem duchovního růstu. „Nejenže nás činí silnějšími, ale přináší nám také určitou pokoru a zasazuje nás pevněji do reality. Tento přínos utrpení znají všechna významná světová náboženství. Já osobně třeba nepochybuji o tom, že moje zkušenost exilu mi darovala hlubší porozumění životu, než bych kdy mohl získat jako příslušník privilegované vrstvy v rodném Tibetu,“ domnívá se a zdůrazňuje potřebu trpělivosti.
Trpělivost díky přijetí reality...
Zkuste se zaměřit i na ty aspekty reality, které je nejobtížnější přijmout. Mezi ně může patřit třeba stárnutí a smrt, často považované za jistá tabu, protože na ně většina lidí nechce myslet. To platí ve zvláštní míře v bohatších společnostech, kde konzumerismus vede ke kultuře věčného mládí. A přece může soustředění se na tyto skutečnosti našemu životu prospět.
Přemýšlet o nevyhnutelnosti stáří a smrti a o jejich významu jakožto součástí našeho života nám může pomoci lépe se vyrovnat s těmi aspekty reality, které jsou mnohdy zdrojem beznaděje a zoufalství. Každá událost ve světě má mnoho různých příčin. V jakékoli situaci jsou naše vlastní činy vždy jen jedním faktorem v dlouhé řadě okolností. A zároveň má každá situace více různých stránek.
„Když nás například postihne osobní nepříjemnost, například nedostaneme práci, o kterou jsme usilovali, stojí za to si říci, že totéž rozhodnutí, které bylo pro nás zklamáním, přineslo radost někomu jinému, kdo třeba byl ve větší nouzi. Taková úvaha není vůbec nic snadného, ale může zmírnit náš pocit ztráty díky sympatizující radosti ze štěstí druhého člověka. A zároveň už jen to, že přesuneme svou pozornost od sebe samých, nám pomůže v tom, že se naše problémy nebudou zdát tak nepřekonatelné,“ vysvětluje Dalajlama.
Tak jako při jakékoli jiné lidské činnosti i při péči o vlastní mysl platí, že lidé dosahují různého pokroku a různé míry úspěchu v závislosti na svém věku, zdravotním stavu, inteligenci a mnoha dalších faktorech. Ten, kdo je vybaven vynikající schopností introspekce, se rychle naučí reagovat na hrozbu rozptýlení či ochablosti mysli a dokáže jim efektivně zabránit. Pro někoho je to obtížnější a trvá to delší dobu.
V každém případě by to nemělo být důvodem ani k pýše ani ke smutku. Kdykoli se setkáme s překážkami, měli bychom si zachovat pokoru a snažit se je klidně a bez hněvu překonávat.
Radost ze cvičení mysli...
Jak postupně získáváme větší a větší zkušenosti, stále lépe si uvědomujeme, čeho je naše mysl schopná dosáhnout. Učíme se nahrazovat negativní myšlenky a pocity pozitivními a oslabovat moc, kterou mají negativní myšlenky a emoce nad naší myslí. Musíme si ale vždy být vědomi toho, že nejde o to negativní myšlenky a pocity násilně potlačovat, ale učit se je lépe poznávat a postupně je zaměňovat za pozitivnější stavy mysli.
To vše děláme nejen proto, abychom získali vládu nad sebou samým, ale také proto, že nás taková moc nad vlastní myslí činí mnohem lépe připravenými na to být soucitní vůči druhým a prospívat jim. Také je docela důležité mít na mysli to, že bychom se do praktikování nikdy neměli nutit. Zvláště na začátku nám hrozí opravdu mnohá rozptýlení. Chce to čas, než si mysl zvykne na disciplínu spojenou s formální meditační praxí. Je proto potřeba být trpělivý a nepropadat malomyslnosti.
Jak říkají snad všichni psychoterapeuti, je třeba se přijímat se vším všudy. Mít v úctě sebe i druhé i se slabými stránkami. Je to až posvátné přijetí druhého (i sebe) se vším, co k němu (k nám) patří. Ať už jsou to děti, láska k předchozímu partnerovi, povinnosti, nemoci, fóbie, nezralosti, strachy, odpory, touhy, jiné hodnoty, jiný životní styl… Ve chvíli, kdy vnímáte úctu k sobě a k druhým, není tam prostor pro strach. Je tam naopak důvěra a radost a k těmto pocitům štěstí nikoho nepotřebujeme. Je to krásné, mít s kým sdílet, ale není to nutnost a hlavně – není povinností druhých, aby nás činili šťastnými. A není naší povinností činit šťastnými ty druhé.
Více se dočtete v textech v kategorii "Psychika".
Každý člověk je jedinečný a je třeba ke každému přistupovat individuálně. Jako certifikovaná terapeutka vám ráda pomohu na vaší cestě ke spokojenosti. Na osobní diagnostiku a poradenství se můžete objednat prostřednictvím kontaktního formuláře, nebo emailem tradicniterapie@gmail.com, případně telefonicky 608770506. Vše o nabízených službách (TČM diagnostika, fytoterapie, dietetika, akupresura, tuina atd.) Vše o nabízených službách a cenách se dočtete zde.
Upozornění: Informace uvedené na tomto webu www.tradicni-terapie.cz jsou pouze informativní a nejsou určeny k nahrazení rad od kvalifikovaného lékaře. Cílem je seznámení se s tradičními metodami a možnostmi podpory zdraví, osvěta veřejně dostupných poznatků či odborných studií, nejde o propagaci konkrétních výrobků ani prodej doplňků stravy. Jen bylinná léčba a změna jídelníčku nemůže dle legislativních norem nahradit léčbu západní medicínou. Tradiční medicína je velmi úspěšná v případě dobře nastolené spolupráce. Někdy je léčba dlouhodobá, ale její pozitivní vliv pocítíte již po pár dnech či týdnech.
Comments