Borůvky patří mezi tzv. „superpotraviny“, tedy výživově nejhodnotnější plodiny. Výzkumy prokázaly jejich až zázračné účinky.
Borůvky zejména:
Mají ale i mnoho dalších účinků. Sušené borůvky se již odedávna používají pro děti jako lék na průjmy. Protože drží v těle vodu, působí protizánětlivě a zklidňují zvracení. Podobně působí také borůvkový čaj.
V 16. století objevili léčitelé další pozitivní účinky tohoto malého bobulového ovoce, a to zejména příznivý vliv na žaludek, plíce a srdce. Známé je, že snižují riziko srdečně-cévních chorob, snižují vysoký krevní tlak a šťáva z nich je vhodným doplňkem při dietě.
Pro jejich výjimečné schopnosti údajně užívali angličtí letci borůvkové džemy a kompoty pro zlepšení zraku, celkového zdraví, zklidnění nervů a posílení imunity. Borůvky se totiž běžně užívaly při léčbě respiračních onemocnění, chřipky, angíny a zánětlivých onemocněních sliznic, tradičně také pro léčbu močového ústrojí.
Borůvka podle tradiční čínské medicíny:
Vyživuje krev a jin
Vylučuje horký hlen
Posiluje energii čchi (Qi)
Rozprouďuje blokádu krve
Vylučuje parazity
Malá modrá borůvka v minulosti zaujala především barvíře. Výhradně přírodní barviva byla u nás používána k barvení oblečení a ostatního textilu do poloviny 18. století. V Čechách a na Moravě se barvíři dělili na tzv. černobarvíře (barvili na černo, na modro a na hnědo) a krasobarvíře (barvili na žluto, červeno a zeleno). Byly proto využívány zdroje některých přírodních barviv, které se nacházely i u nás.
Více než borůvka se ale užívala např. mořena barvířská, boryt a šafrán. Po rozvoji syntetických barviv (po roce 1860) došlo k likvidaci porostů barvířských rostlin. Od této doby místo nich začal chemický průmysl vyrábět syntetické náhražky.
Aby se borůvky mohly užívat i v zimě, obvykle se sušily, případně se z nich vyrábělo víno, které také pomáhalo při zažívacích chorobách, při průjmu a nechutenství. Tradičně se prý připravovalo takto:
Přebrané a umyté borůvky se krátce povařily, po částečném vychladnutí se z nich vylisovala šťáva, která se dala do sudu s vodou a medem (cukrem): „Do soudku asi 30 l pojmoucího vezme se 10 l šťávy, 14 l vody a 4 kg cukru, 20 g surového, na prášek utlučeného vinného kamene. Abychom docílili rychlejšího kvašení, možno přimíchati též něco šťávy rybízové. K jmenované směsi možno přidati 5 l šťávy rybízové, 10 l vody a 3 kg cukru; musíme dáti ale směs do soudku 45litrového. Odporučuje se soudkem velmi často a silně zatřásti, anebo, jsou-li sudy větší a těžší, hůlkou skrze špuntovnici dobře směs promíchati. Aby bylo kvašení rychlejší a abychom docílili lepšího vína, odporučuje se přídavek moučky sladové (100 g na 100 l moštu) a staráme se o to, aby teplota v kvasné místnosti byla vysoká, mezi 20-25 °C.“
Další zajímavosti, rady, tipy a doporučení najdete v kategorii „Články“ – Byliny, potraviny, produkty.
Jsme rádi, že vás naše články inspirují, ale prosíme, nekopírujte je. Děkujeme.
Ráda Vám doporučím konkrétní byliny a jídelníček přímo pro Vás. Každý člověk je jedinečný a je třeba ke každému přistupovat individuálně.
Kontaktovat mne můžete prostřednictvím emailu – tradicniterapie@gmail.com
Upozornění: Informace uvedené na tomto webu www.tradicni-terapie.cz jsou pouze informativní a nejsou určeny k nahrazení rad od kvalifikovaného lékaře.